Plasty, ojeté pneumatiky, gumový a pryžový odpad jsou závažným problémem na celém světě. V důsledku stálé narůstající spotřeby plastů a narůstajícího motorismu v celých společnostech, tak dochází ve všech evropských zemích ke každoročnímu zvýšení produkce plastů, výroby a dovozu pneumatik a tedy i k nárůstu odpadů těchto komodit. Jedná se o odpady, které nejsou biodegradovatelné! Například na 10 000 000 obyvatel připadá zhruba 80 tis. tun pneumatik ročně, což by stačilo k energetickému pokrytí města s počtem obyvatel okolo 400 tis. Produktem termického rozkladu plastů a/nebo pneumatik jsou dvě energetické frakce a to plynná a kapalná. Tuhá fáze je zastoupena ve formě uhlíku, který lze využít několika způsoby a dále pak v případě pneumatik samotným ocelovým šrotem, který je součástí těchto pneumatik.
Plyn i olej se pak dále zpracovávají. Plyn prochází čištěním a následně je pak jímán do plynojemu nebo rovnou spalován v generátorech elektrické energie nebo kogeneračních jednotkách. Část plynu se využívá k samotnému ohřevu retorty, čímž se vyrovnává energetická bilance samotného procesu, který je endotermický. Vzniklý olej se upravuje frakční destilací a výstupem jsou různé druhy oleje od extra lehkého topného oleje až po tzv. upravený mazut. Tak jako u plynné fáze mají tyto složky mnohé využití, přičemž primárně jsou určeny k výrobě elektrické a teplené energie. Množství zpracovaných plastů a pneumatik denně záleží na velikosti samotného zařízení a pohybuje se od 5 tun až po 216 tun denně, přičemž se nejedná o jeden segment technologie (jednu retortu), ale může jít o více segmentů, zařízení tedy může být zapojováno kaskádovitě.
Chemické složení plynné a kapalné fáze je závislé na několika faktorech. Samotná výtěžnost plastů a pneumatik je okolo 75 %. Technologie je vhodná pro řešení odpadového hospodářství, zejména pro ekologickou likvidaci plastů a pneumatik uložených na skládkách nebo auto vraků, které průměrně obsahují 2 % pryže, 9% plastů, pneumatiky, vyjeté oleje a v neposlední řadě ocelový šrot, který je žádanou surovinou hutních podniků. Všeobecně se odhaduje, že každý rok je v civilizovaném a průmyslovém světě třeba likvidovat na 15 milionů tun použitých pneumatik, jen například Česká republika vyprodukuje ročně na 70.000 tun „nových“ použitých pneumatik a toto množství narůstá každý rok o cca 4 %, kdy naše technologie z 10 tun použitých pneumatik vygeneruje 70 barelů ropy.
